Black Bike Company

Závěrečný, třetí den mého únorového moto cestování. Večer mě čeká odlet zpět do Česka, a proto chci z dneška dostat maximum, ale zároveň zůstat v rozumné časové rezervě, abych byl v klidu zpět na depu FlyToRide. Trasa má zhruba 255 kilometrů a něco přes tři a půl hodiny čisté jízdy – ideální kombinace na to, aby zbyl čas na zastávky, výhledy a krátké pauzy na kávu.

Ze Salobreñy vyrážím hned na N-340 západním směrem podél pobřeží. Moře je po levé ruce, silnice plyne a hned za městem se otevírají první vyhlídky. Na protější straně je Mirador carretera Almería, kde běžně zastavují auta i motorky – jen je potřeba opatrně přejet protisměr. Pokud ale člověk nechce řešit manévrování přes silnici, vyplatí se pokračovat dál. Skutečným highlightem je až vyhlídka v Nerje.

Balcón de Europa v městečku Nerja je slavná vyhlídka, vystavěna přímo na skalním útesu nad Středozemním mořem. Původně zde stála pevnost z 9. století, dnes je to jedno z nejfotogeničtějších míst celé Andalusie. Odtud pokračuji po N-340, krátce najedu na A-7, kde na chvíli probudím ospalé koně pod sedlem.

U Vélez-Málaga odbočuji na sever zpět do hor. A-356 mě vyvede z pobřežního ruchu do klidnější Axarquíe, kde silnice začne stoupat a provoz rychle řídne. U vodní nádrže Embalse de La Viñuela zastavuji na snídani na svém oblíbeném, nenápadném místě – Mesón Sara v malé urbanizaci Puente de Salia.

Je to přesně ten typ podniku, kam byste náhodou nezajeli, ale jednou objevíte a pak se vracíte. Často tu potkáte skupinky britských seniorů, kteří se sem zjevně přestěhovali na důchod. Dámy probírají společné večeře – kdo co uvaří nebo nachystá – chlapi řeší ryby, sport a typické chlapské záležitosti. Prý zrovna nevaří, ale jelikož mám hlad, něco vymyslí. Dostanu čerstvě rozpečenou housku s jamónem, kafe a pomerančový džus. Ráno nemohlo začít lépe. Pokud se tu zdržíte déle, zkuste zapečené artyčoky s jamónem – lehké jídlo, ideální na další kilometry. Obsluha navíc mluví slušně anglicky, což se v zapadlých vesnicích hodí.

Hned po snídani z protější křižovatky odbočuji na A-7204. Za Perianou přichází slušná porce utažených vraceček, přesně ten typ silnice, kde se jede plynule a bez stresu. U Alfarnate beru severovýchodním směrem na A-341, možností je víc, já to beru po Carretera Panteón. Svižná plynulá cesta mě dovede až ke křížení s A-92 a dál pokračuji po A-328 na severozápad.

V kopcích u Campo Agro cesta vrcholí. Jde o otevřenou zemědělskou krajinu na rozhraní provincií Málaga a Granada, odkud se otevírají široké výhledy na okolní hřebeny i na vodní dílo na řece Río Genil. Pro mě symbolický bod dne – tady se trasa láme a stáčí zpět na jih, směrem k Málaze.

U křižovatky s A-333 odbočuji vlevo. Potkávám kolonu snad třiceti španělských motorkářů. Chci je pustit, ale místo toho mě zvou mezi sebe. Slunce svítí a nálada toho únorového dne je na pomyslném maximu.

Za Villanueva de Tapia uhýbám vlevo na menší MA-5102 pro další dávku zatáček, než se napojím na A-92. Na výjezdu 152 sjedu krátce na A-45, a pak na výjezdu 102 mířím směrem na Antequeru. Antequera je jedno z těch měst, která mají zvláštní váhu – starobylé centrum Andalusie, pevnost Alcazaba nad městem a v okolí megalitické dolmeny zapsané na seznamu UNESCO. Antequera je přirozenou křižovatkou Andalusie – geograficky i historicky. Projíždím centrem na jih po A-7075 a hned se stáčím východněji do kopců po A-343.

Po cestě míjím Lobo Park, specializovaný park zaměřený na ochranu vlků – pokud máte čas navíc, stojí za zastávku. Já odbočuji na MA-4402 směrem na Los Nogales, západně od Villanueva de la Concepción najíždím na MA-3403 a sjíždím do Almogíe, typického bílého andaluského městečka nad přehradou Embalse de Casasola.

Silnice se pak mění zpět v A-7075, která mě sérií posledních zatáček dovede k nájezdu na A-7. Finální přiblížení do Málagy. Na hangáru FlyToRide jsem perfektně včas. Převléknu se, věci nechám v tašce do dalšího turnusu. Od Honzy dostanu vychlazenou flašku piva a chvíli se dělím o dojmy – byla to přece jen moje první samostatná motorkářská cesta, pouhé čtyři měsíce po získání řidičáku. Díky tréninku s Romanem Starobou a dvěma společným cestám po Andalusii jsem to nakonec nepodělal.

Sedám do Boltu a začínám se těšit na obligátní Rioju s jamónem na letišti. Malá oslava, ale velká tečka za cestou, na kterou se bude dobře vzpomínat.

Itinerář je ke stažení tady: https://mapy.com/s/nusenebehe